Propagace na internetu není jednoduchá práce. Nestačí si sednout na deset minut k počítači, párkrát kliknout myší a hotovo.
Přesto stačí věnovat se této činnosti jen pár hodin týdně, abyste dosáhli opravdu znatelných výsledků.
V tu dobu se však této činnosti musíte věnovat opravdu naplno.
V dnešním článku vám poradím 7 tipů, jak toho v krátkém čase udělat co nejvíce.
Nezáleží, jestli máte pro práci na počítači vyhrazenou hodinu denně nebo hodinu týdně. Každou minutu však musíte využít co nejefektivněji.
1. Pracujte v prostředí, které vám vyhovuje.
Pokud pro svou práci potřebujete klid, odeberte se do prázdného pokoje, kde vás nebude nikdo rozptylovat. Pokud se vám lépe pracuje ve společnosti, můžete se této práci věnovat třeba v kavárně.
V každém případě buďte na takovém místě, kde se cítíte co nejpohodlněji a nejproduktivněji.
2. Vypněte si zvuky na mobilním telefonu
Nenechte se při vaší práci rozptylovat nedůležitými smskami, hovory a podobně. Vypněte si zvuk mobilního telefonu, abyste byli k dispozici pro krajní případy, ale nereagujte na zprávy ani hovory běžného typu.
3. Během svého pracovního nasazení nebuďte na internetu
Pokud pracujete, vypněte všechna ostatní okna prohlížeče.
Vyhněte se tomu, abyste měli v panelech otevřené sociální sítě, e-mail, zpravodajské servery, YouTube a tak dále.
Je velmi jednoduché promrhat vyhrazený čas bezcílným brouzdáním po internetu, sledováním videí nebo čtením příspěvků vašich přátel či kolegů na facebooku.
4. Naplánujte si svou práci
Co budete dělat? Psát články, registrovat do katalogů, vytvářet prezentaci, popisovat produkty, přispívat na diskuzních fórech nebo budete reagovat na dotazy a e-maily?
Vždy si dopředu naplánujte, co budete dělat. Pokud totiž sednete k počítači s tím, že budete dělat „něco„, můžete také polovinu času strávit tím, že budete vymýšlet, co vlastně…
5. Napište si plán úkolů a jednotlivým úkolům přidělte priority
Vytvořte si krokový plán, jak chcete při propagaci postupovat. Následně jednotlivým krokům přidělte priority.
Vždy pracujte nejdříve na těch úkolech, které mají nejvyšší prioritu. Tak budete vždy vědět, co dělat a na čem pracovat, abyste dosáhli co nejlepších výsledků.
6. Pokud je to možné, nechte si práci rozpracovanou
Když na něčem pracujete a už nemáte čas – musíte se vrátit k jiným pracovním úkolům nebo prostě jen odejít od počítače, nevadí… Klidně si nechte práci rozpracovanou.
Pokud totiž příště zasednete k počítači, budete přesně vědět, co je na programu a v jaké práci pokračovat. Znám hodně lidí, kteří i když končí, nechají si práci rozpracovanou, nebo začnou s dalším úkolem.
Mnohem snáz se příště „nakopnou“ do pracovního procesu.
7. Držte se pravidla „nic víc, nic míň“
Pokud vytváříte cokoli pro své návštěvníky/zákazníky, uveďte vše, co je potřebné a odstraňte vše, co je tam navíc.
Chcete-li, aby bylo něco dokonalé, odstraňte z toho vše, co dokonalé není.
Moc dobře vím, že někdy jsou články na tomto webu delší, než je nezbytně nutné. I proto zde na tento bod upozorňuji. A budu se snažit se zlepšit 😉
Máte své vlastní tipy k tomu, jak během krátkého času udělat co nejvíce práce? Poraďte 🙂
Mohlo by vás zajímat také:
„Pokud pracujete, vypněte všechna okna prohlížeče.“ – Kdybych tohle udělal, tak nemám co dělat:)
Nejednoznačné slovní spojení opraveno 😀
Jo, takto už to vyznívá líp:)
To Zdeněk: Tak asi všechna ostatní okna. Stejně tak ten bod s internetem. Ten je ale pravdivý, mám vyzkoušeno, že když jsem offline, tak vytvořím více obsahu pro své weby, než když obsah vkládám přímo do stránek. Nejsem rozptylován.
Já, když vytvářím obsah, tak naopak potřebuji být na internetu, abych si mohl dohledávat další relevantní informace, dělat screenshoty nebo vyhledávat vhodné příklady do článku. Každý to samozřejmě může mít jinak. Hodně záleží taky na silné vůli neodskakovat si v průběhu psaní na nerelevantní weby.
Přesně tak, samozřejmě také využívám často internet a dohledávám další informace, ale snažím se vždy vyhnout tomu, abych měl otevřených deset panelů… Ono je pak jednoduché přepnout panel a skočit na úplně jinou vlnu 😉
Mám stejnou zkušenost, často se přistihnu jak od psaní článku odskočim omrknout něco jiného a už se v tom motám a zbytečně se zdržuji… Chce si to dávat opravdu pozor 🙂
JJ, bod č. 3 je největší problém. Ty proklatý Fejsbuky a Twitry na záložce ukážou novou reakci, tak se jdu hned mrknout, co je nového. A on je to článek a ten přečtu a diskuse a mezitím další a půl hodina v trapu…
uplne najlepsie je rozdelit ci jednotlive veci docasovych blokov, napr 90minut robit len konkretnu vec a pritom mat vypnute uplne vsetko, cize telefon, email, a mat otvorene le na zalozky ktore su potrebne pre danu vec aby bola dokoncena.
a predtym ako ideme robit tych 90 minut, tak je dobre sa uvolnit, mentalne. mne pomaha ked si den predtym ako nieco idem robit, poviem ze co budem robit a hlavne tiez mi dost pomaha napisat si na papier v odrazkach jednotlive kroky a potom ich skrtat ako ich dokoncujem. takto ich uzatvaram a uz ich nemusi drzat v hlave 🙂
Zdravím Marosi, systém o kterém mluvíš mě taky napadl cca před rokem, ale nějak jsem si jej poznamenal, zapomněl na něj a nezavedl do praxe :). Přesto to vypadá jako velmi produktivní zvyk… Také se na to chystám ;).
Díky za skvělý komentář!
Super článek. Jenom malou poznámku k tomu rozdělení do časových bloků existuje super nástroj, který se jmenuje Pomodairo (http://pomodairo.en.softonic.com/). Je k dispozici zdarma a umožňuje rozdělit pracovní část dne na úseky (lze nastavit v širokém rozmezí od 5 – x minut). Následně si pak před každým začátkem úkolu spustíte stopky a snažíte se úkol splnit ve vyhrazeném čase. Po každém bloku si nadefinujete pauzu (třeba 5 minut), apod. Má to poměrně široké možnosti nastavení a je to super, protože to člověka nutí dotahovat věci do konce. Pro mě nejdůležitější rada z tvého článku je „nebát se nechat práci rozpracovanou“. Často totiž bojuji s pocitem „deprese“, že jsem nestihl úkol dodělat a jsem z toho otrávený, což ale pak snižuje chuť k další práci. Efektivní hospodaření s časem jeale rozhodně jednou z nejdůležitějších věcí, kterou bychom se měli všichni naučit a která dělá rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem v životě profesním i soukromém.